Některý okamžik nejde prostě pominout..

Je tady pátek, můj oblíbený den. Už jen ta představa, že za chvíli totálně vypnu a nebudu dělat nic, se mi strašně líbí. Jistě, práce by se našla. Makat do školy, řešil pracovní resty, připravovat se na hodinu zpěvu, vyprat, vyžehlit nebo vytřít, dodělat účty, naplánovat další povinnosti na příští týden apod.

Žiju však jen jednou a tělo i duše má své potřeby.

Totálně vypínám, nic neřeším, poslouchám svojí oblíbenou muziku a krásně relaxuji.

Kam se pořád hnát a stresovat? Musím se naučit vychutnávat každou chvilku.

Na jednu věc si však najdu čas vždycky. Dokážu svým blízkým říct, že je mám moc ráda.:)

Občas se mé snahy o totální odpočinek trochu zbortí.

To když dostanu nápad na novou píseň či nový článek.

Poté okamžitě usedám k archu papíru a svěřuji mu své nejniternější myšlenky.

Vzápětí spolu s klapkami klavíru hledám tu nejlepší melodii a harmonii, která by vystihla, co chci říci.

Čas mi utíká velice rychle a já vůbec nevnímám, že už přes sedm hodin pracuji na nové písni.

Hudba je moje vášeň a před tou jen velice těžko utíkám.

Dnešní víkend mám kromě hodiny zpěvu naplánováno samozřejmě volno.

Ale nevím, nevím, zda to vydržím.

Na listu papíru už mám napsanou novou píseň a tu prostě musím zhudebnit hned.

Některý okamžik nejde prostě pominout..