Stále se učíme diskutovat aneb o odpouštění..

Co napsat před koncem nového roku? Nápad jsem dostala při poslední diskusi a různém popichování diskutujících pod mým blogem.

Vzpomínám si, když jsem zde začínala psát. Každá reakce diskutujících se mne dost dotýkala. Po několika letech jsem už konečně pochopila, že často vůbec nejde o  obsah mého nového blogu.

Jme lidé různí, zranění, veselí či smutní a všechno, co v životě zažíváme většinou filtrujeme jen přes vlastní úhel pohledu nebo přes to, co jsme do té doby zažili.

V diskusích pak více útočíme, na autora blogu, na druhé diskutující a s obsahem daného článku to má většinou pramálo společného.

Já se jako autorka blogu přiznám, že pokud by se to pod mými blogy hemžilo jen pochvalnými komentáři, tak by to mému egu dělalo asi dobře.

Na druhou stranu píšu, protože mne baví psát a přemýšlet o různých tématech a k tomu patří, že lidé, kteří čtou mé blogy mohou mít jiný názor a často se mnou i nesouhlasí.

Za pár hodin končí nový rok a do toho dalšího bych nám všem moc přála, abychom se učili respektovat naše lidské odlišnosti.

Abychom více milovali a méně soudili, abychom druhými nemanipulovali pokud se cítíme třeba zranění a v neposlední řádě, abychom si dokázali vzájemně odpouštět. 

Přiznám se, že odpouštět lidem, kteří mne zranili i vícekrát v životě je hodně těžké.

V Bibli je však napsáno, že pokud vám někdo ublíží, tak mu máme odpustit až 77 krát.

Ano vím, někdy je to těžké, ale Bůh nás vyzývá, abychom odpouštěli, protože ON nám odpouští všechny naše hříchy.

Takže milí čtenáři, odpouštějme si vzájemně a snažme se diskutovat slušně, i když máme třeba jiný názor než ten druhý..

                                                           Blanka Fay