Agáta Jaromíra Soukupa aneb kde je hranice mezi realitou a fraškou?

Lidé si rádi hrají a na tomto faktu už vznikl nejeden úctyhodný byznys. Dokonce v našich vlastních životech používáme vzorce, kdy s druhými hrajeme různé psychologické hry. Někdy vědomě, někdy dokonce nevědomě.

Na jednu hru už jsem přitakali vesměs všichni. Všichni používáme online sítě a všichni své životy na nich víceméně vylepšujeme. Sdílíme to hezké, pozitivní, dokonalé záběry a zážitky, jakoby protipól toho všeho v životě nebyl.

Bohužel ale je. Existuje bolest, smutek dokonce i zoufalství.

To by se ale na Instagramu, tak dobře nejevilo.

Pamatuji si na svou iluzi, když mi bylo kolem dvaceti a myslela jsem si, že dobře vypadat a mít fotku na titulní straně časopisu, znamená úspěch.

Život mě z této iluze docela dobře vyléčil. Vyléčil mě i z jiných věcí, ale o tom třeba jindy.

Jedné iluze se asi nezbavím nikdy. Pořád si myslím, že pravda a upřímnost je lepší než lež a zbabělost.

Bohužel mám pocit, že veřejném prostoru jsme na tuto skutečnost dávno rezignovali.

Nedivím se. V politice, showbyznysu, byznysu i jinde se prosazují lidé, kteří umí jít takzvaně " přes mrtvoly" a vůbec jim to nevadí.

Někomu nevadí svlékat své soukromí a až na absolutní dno a zviditelňovat se a vydělávat na tom. Chystající se show Agáta Jaromíra Soukupa je toho živým důkazem, kam až se dá dojít.

A kde je hranice opravdového vztahu nebo předvádění se, pózování a vydělávání.

Dva zmínění aktéři žádnou hranici vesměs asi nemají.

Pak už zbývá na nás ostatních jak na tento mediální balast a snahu ze všeho těžit, zareagujeme.

Nepodlehneme iluzi "opravdové lásky", která vydělává a překrucuje, ale zároveň nerezignujeme na hodnoty, které jsou možná nepopulární a těžké, ale z dlouhodobého horizontu, vždy nejlepší.

Jako třeba opravdovost, čestnost, upřímnost a snahu nesměšovat dobro se zlem.

V konečné důsledku se pravda a opravdová tvář lidí, vždycky ukáže..