"Snažila jsem se žít jako člověk, který nic nepředstírá." Nemyslím to zle, ale prostě to mezi řádky vnímám. Není upřímnější ten přístup vašeho bratránka než váš? On vám volá z auta, když odněkud nebo někam jede. Mohla byste ocenit, že zavolá, ale vy ho za to soudíte. Ve vašich očích tomu telefonátu nedává takovou důležitost, jakou vy byste chtěla. A to přesně vystihuje, proč mi není sympatická církev. Nepřijímá člověka takového, jaký je. Církev neví, co je bezpodmínečná láska. Chce mít z lidí ovce. Dokud člověk není podle té jejich šablony, pak by se měl snažit, aby byl. Když se ale člověk snaží, aby naplňoval něčí požadavky, je to upřímné?

Řekla jste mu to někdy, jak to vnímáte, když vám volá z auta?

ten blog je samozřejmě jen výsek mého osobního života, jak to máme dál už veřejně dál sdílet nechci..

Bohužel ve vašich reakcích vnímám jak se váš negativní postoj k církvi promítá do komentářů na mé názory,

to si musíte vyřešit sama, já třeba v současné době do žádné církve nechodím, ale to neznamená, že přestanu věřit v Boha..