Jsou omezené, protože pokud by se překročila určitá mez, tak se válka přesune i do dalších evropských zemích nebo bude válka světová, která by byla pro lidstvo konečnou.
Pevně věřím, že to tak nedopadne.
Všechno mi to, ale naši historii bohužel připomíná.
Mnichov v roce 1938, kdy nás světové velmoci nechali napospas Hitlerovi. Napadení Polska v roce 1939.
A jak to dopadlo? Druhá světová válka stejně byla a zasáhla spoustu zemí a zemřelo nespočet lidí. Miliony lidí.
Zvykli jsme si na svobodu, zvykli jsme si na pohodlí, ale umíme ještě něco udělat, abychom o ní nepřišli?
Umíme pomoci těm slabším?
Ano, probíhají sbírky, lidé stávkují. Všichni se snaží nějak pomoci v rámci svých možností.
Bude to ale stačit? Nebude!
Oceňuji snahu Tomáše Kluse se hudebně nějak vyjádřit. I já celý víkend skládám a jedna píseň je i o Ukrajině.
Jenže teď jsou písně málo, to prostě nestačí.
Politici musí přijít na to jak pomoci a jaké kroky podniknout. Ekonomické sankce stačit nebudou.
Je čas rázně jednat!
Nikdo nechce válku, všichni chtějí mír.
Jenže se válčí, za rohem. Tak blízko.
Lidé tam mají blízké, rodiny. Někteří tam mají kořeny, jako moje rodina.
Jak dlouho jsem žili pod vlivem komunismu? Kolik let jsme si to nechali líbit?
Desítky let jsme žili v nesvobodě, nechali jsme se utlačovat a mlčeli jsme.
Vážně zůstaneme zbabělí a nepomůžeme?
Budeme dělat, že se nás to netýká?
Přijmout Ukrajinu do Evropské unie by asi byla v současné době sebevražda a znamenalo by to evropský konflikt.
Jenže, když nic neuděláme, tak stejně evropský konflikt bude.
Budeme čelit ztrátě lidské svobody, ztrátě evropských a křesťanských hodnost.
Vážně zůstaneme zbabělí?
P.S. Tento blog je věnován politikům, aby se probudili, aby začali rázně jednat..
