Co bude podstatné až se jednou ohlédnu za svým životem?
To jak mě vidí ostatní nebo vnitřní kompas vlastního svědomí a poctivosti?
V životě děláme různé chyby ani já nejsem výjimka.
Důležité však je poučit se, napravit, to co jde a jít dál.
Mrzí mě osobně chyby, které už napravit nejdou.
Paradoxně jsem svými chybami ublížila hlavně sama sobě a moc dobře to vím.
Obviňovat jiné lidi, osud či těžkosti života, nemá smysl.
V něčem jsem to měla nesmírně těžké a v něčem lehké.
To těžké mi ublížilo a moc a to lehké mě zkazilo, alespoň na chvíli.
Jenže všechny tyhle chyby a těžké okamžiky, mi něco daly.
A to něco, je neskutečná vnitřní síla, kterou v sobě mám.
Síla, na kterou jsem poslední roky nějak zapomněla.
Síla, která spolu s novými rozhodnutími a Boží pomocí mě bude provázet tím novým, letošním rokem.
A na to se moc těším..
