Bezpodmínečná Boží láska..

Velikonoce jsou křesťanské svátky a já už věřím devatenáct let. Letos však prožívám zvláštní milost. A to, že mohu věřit.

Žijeme ve zvláštní době, kdy nectíme skoro nic. I tu pravdu a lásku si přizpůsobujeme, jak se nám hodí.

V médiích poskytujeme prostor jakýmkoli obcénnostem, nic už není tabu, není už žádná hranice, kam by se nezašlo. Moc mne zaujal článek na ona idnes s majitelem agentury, který nasazuje na manžele, manželky, milence a milenky, tzv. kavky, aby určitý vztah rozvrátili apod.

Na co si to pořád hrajeme na Boha? Majitel agentury použil slovo, že je morálně flexibilní. Jako by něco takového mohlo existovat. Chtěli byste, aby vás někdo flexibilně miloval? Tenhle týden vás a pak někoho jiného?

Myslím, že lidé se u nás po listopadu učí starat sami o sebe. Nic už není zadarmo, sociální jistoty jsou pryč.

A při té honbě za materiálními hodnotami se ničeho nebojí, nic není tabu, hranice lze překračovat. Krásně je to vidět na naší politické scéně a ne zcela funkčním soudním systému.

Mocní překračují hranice stále víc, kradou, lžou a podvádějí a trestu se vůbec nebojí.

Na Velký pátek jsem si pustila film Ježíš. Nedělám to každé Velikonoce, vlastně to bylo poprvé.

A pořád jsem si říkala, že já bych to nezvládla. Ježíš byl Boží syn, on přece mohl svůj osud změnit.

Nemusel přece zemřít tak potupnou smrtí. Ano, on sice věděl, že za tři dny vstane z mrtvých, ale stejně.

Ježíš prosil svého otce Pána Boha, že nechce zemřít, ale pokud je to Boží vůle, tak to učiní.

My, křesťané věříme, že zemřel za naše hříchy a hříchy celého světa.

Vší té lidské svévole, zla a mamonu.

Vidím to na Ukrajině, vidím to na lidech, kteří ve "jménu svého Boha" vraždí, zabíjejí nevinné a ničí planetu.

Nechci vás svou úvahou děsit, ale já jsem moc ráda, že věřím.

Vím, že Bůh je dobro a láska a Ježíš Kristus zemřel i za moje hříchy. Jsem ráda, že mužu ctít určité hodnoty a rozeznávat pravdu od lži a ne, když se mi to hodí.

Nejsem dokonalá, právě naopak. Moc se modlím, aby mi Bůh dal sílu změnit některé věci v mém životě, které sama od sebe nedokážu.

Ve filmu Ježíš je scéna, kdy lidé Ježíše oslavují a pak titéž lidé anonymně volají ukřižujte ho!

V tom vidím naši lidskou slabost a to jak stále raději podléháme většině, než být se svým názorem v menšině.

Já jsem příliš malá na to, abych dokázala postihnout, kdo je to Bůh.

Ale věřte mi, že pokud ho budete v životě hledat, tak Bůh je velká láska, pravda a milost.

Bůh nám svou lásku nenabízí až budeme dokonalí, nabízí nám ji přes to, že jsme jen nedokonalí a chybující

Jeho láska k nám je prostě bezpodmínečná a za to jsem mu moc vděčná..