Vážně je coming out v dnešní době už úplná zbytečnost? Aneb Jakub Jankto a Daniela Špinar

Od pondělka koluje médii zpráva o coming outu fotbalisty Jakuba Jankta. Co mě na tom překvapilo jsou dvě věci. A to, že je  to vážně první fotbalista a sportovec v českých vodách, kdo řekl na rovinu ano, tohle jsem já.

Nebude určitě jediný mezi fotbalisty či sportovci, ale klišé, že každý úspěšný sportovec musí sbalit  jen modelku, myslím funguje stále.

Nedávno jsem na tohle téma zavedla řeč s psycholožkou, která pracuje v homosexuální komunitě.

Bavily jsme se o tom, že nechápu, že když někdo prochází tranzicí, myslím tedy člověka, který se narodil jako muž, ale cítí se jako žena a naopak, o tom pořád veřejně vykládá.

Mám teď na mysli bývalou šéfku činohry Národního divadla a režisérku Danielu Špinar.

A paní psycholožka mi řekla, že to dělá pro ostatní, protože naše společnost je stálo málo tolerantní.

Říct veřejně, že jste homosexuál mi přijde snadnější, než když někdo říká, že je transsexuál a ještě k tomu v tranzici.  

Ale asi se mýlím. Pokud je většina společnosti heterosexuální neboli stejná, tak říct před ostatními, ale já to mám jinak, chce vážně odvahu.

Všichni jsme lidské bytosti a toužíme po přijetí jiných lidí.

A říct na rovinu, že vy jste jiní a riskovat, že ne každý to bude chápat, chce vážně kus vnitřní sebejistoty, kterou ne každý má.

Když si přečtete diskuse pod články s coming outem fotbalisty Jankta, tak vidíte dvě zajímavé věci.

Za prvé, hlavně ženy to chápou a vyjadřují podporu a gratulují k odvaze. Chlapi moc ne, často se pošklebují a vysmívají. Na jednu stranu to chápu, ale na druhou ne.

Když jeden chlap řekne, že je gay, tak to neznamená, že ze mne také bude gay.

To samé bude asi i u žen. Pokud žena veřejně řekne, že se jí líbí hlavně ženy, tak chlapi to asi zkousnou více než jiné ženy.

Přála bych nám všem, abychom druhé respektovali v jejich jinakosti, ikdyž to třeba nechápeme.

A to je také myslím důvod coming outu fotbalisty Jakuba Jankta.

Chce být sám sebou a chce, aby to ostatní respektovali.

Pokud mi namítnete, že je to každého věc, tak máte pravdu, ale jen částečně.

Naše společnost myslím stále hodně soudí a odsuzuje.

Rozdílnost a jinakost jí pořád docela děsí.

Stačí si přečíst internetové diskuse..