Ano všichni žijí jakoby covid už nebyl. A přesně tak se má žít a proto na tom světě jsme. To kdo zemře a kdo bude žít je v rukou božích a my s tím neuděláme nic.

A přitom je to obráceně. Bůh není a Covid je.

Myslím, že schopnost logického myšlení, a současně schopnost citů, je ten největší dárek, co jsem v životě dostal. Jedinou jistotou v našem životě je smrt. A víra v Boha je zoufalý výplod lidské fantazie, jak tu smrt přechytračit. Ne, nikdo ji nepřechytračí. Ale věřící si myslí, že ano. Budiž jim to přáno. Já raději žiji smířený s nevyhnutelnou nutností, než v neopodstatněných bludech...

Vy však zoufalý výplod fantazie rozhodně nejste. I když by se to mohlo z Vašeho ničím neopodstatněného bludu tak jevit.

p. Drozd:

A kde jste prosím vás slyšel nebo četl o tom, že by věřící člověk chtěl přechytračit smrt?

Ono se hlavně v poslední době zřetelně ukazuje, kdo chce přechytračit smrt. Teisté (upřímní!) to však nikdy nebyli a nejsou.

Vira ma zaklad v nasi DNA, jak jiz bylo vedecky prokazano. Je to neco nejhorsiho, co nam bylo prisouzeno, at uz ve vire v nabozenskych nesmyslech, v konspiracnich teoriich a nebo fanaticke podpore bolsevismu a nacismu.

Vědecky je dokázáno pouze to, že příjemné pocity související s vírou nebo se spirituálními zkušenostmi aktivují konkrétní místo v lidském mozku. Vědci tedy zjistili že člověk má mozek, což nelze považovat za překvapivý objev. Překvapivé jsou Vaše závěry.

Víra v Boha a důvěra Bohu a vděčnost Bohu, za to, že jsem, za to, že žiji, za to, že mne vede životem - to je to nejcennější, co můžeme mít!

Víra a jistota jsou dost odlišné pojmy, myslím.

nemyslím, při víře v Pána Boha víte, že on je ta největší jistota co máte..

Ano, proto s pevnou jistotou, Bohem danou, můžete klidně škrtnou sirkou u hranice s bezbožníkem.

Víra nejsou pochyby.

Víra bez chvění není víra!

V životě získáme víru v Boha i víru v Jeho neexistenci. Nositelem víry je láska. Víra v Boží neexistenci nám mnoho nepřináší. Víra v Boha věřícímu přináší jistotu, odvahu, odhodlanost žít a spoluvytvářet svět!

Myslete, paní Jandová, myslete...

Radostné Vánoce!

A vy si opravdu myslíte, že každý, kdo nevěří v Boha je nemyslící hlupák? Víte co, pane Šimku, já jsem nevěřící, ale nikomu právo na jeho víru neberu. Co mě ale štve, když mi někdo svoji víru nutí, nebo ze mě dělá hlupáka.

Hezké Vánoce, pane Šimku, a ať najdete pod stromečkem i trochu tolerance.

Přesně, Marie, já se snad tomu Karlovi omluvim :-)

Děkuji, Naďo, přeji hezké svátky.

S tím Karlem nevím, o co jde, ale předpokládám, že jde o Karla Trčálka, tak se jdu kouknout k němu na blog.

Taky děkuju a nápodobně.

Nechápu Vaše obvinění z intolerance! Nepochybuji o tom, že Bůh nás má rád, a že má rád stejně věřící jako nevěřící. Vždyť mezi nimi není žádný rozdíl! To jen lidé se zbytečně rozdělují! Bůh vede k lásce a lidi sjednocuje. To jen ďábel v lidské podobě pohrdající pravdou a láskou lidi rozděluje!

A omlouvám se, pokud jsem Vás urazil výzvou, abyste myslela. To bylo jen zjevně nešikovné navázání na Vaše poslední slova příspěvku!

p. Jandová:

Ano, ta tolerance by měla být u upřímně věřících v Boha naprosto zásadní. Ale bohužel tomu tak velmi často není. Pak se ale o čisté víře v Boha nedá vůbec hovořit. V takovém případě jde jen o prázdná slova, a tudíž o farizejství.

Souhlasím

"...Víra v Boha věřícímu přináší jistotu, odvahu, odhodlanost žít a spoluvytvářet svět!..." (p. Šimek)

-----------------------------------------------------------

Zapomněl jste ovšem na to zásadní - na POKORU, která jako jediná člověka k Bohu přibližuje a jež mu nedovolí být netolerantní a nad ostatními lidmi se (z jakéhokoliv důvodu) povyšovat.

Pokora řadě lidí, kteří o sobě prohlašují, že jsou věřící, chybí. Samozřejmě si to nikdy nepřiznají, protože nedokážou komunikovat se svým podvědomím, v němž jsou ukryty všechny naše stinné stránky.

Pan Šimek :

,Kdo se cítí, ten se vtípí', že, p. Šimku? Svým mínus k mému příspěvku jste to jasně potvrdil a znovu se tak odhalil.

Někteří lidé se stali věřícími během krátké chvíle pro konkrétní zkušenost, která byla důkazem existence Boha. Důkazem poskytnutým Bohem. Takto získaná víra je současně získanou jistotou. A pokud člověk tápající je takto osloven nebo určen k nevšední spirituální zkušenosti, těžko to může vnímat jinak než jako dar.

Je to ten největší dar - a také velký zázrak, podíváme-li se kolem sebe. Ne nadarmo Pán Ježíš položil otázku, zda-li nalezne víru na zemi, až podruhé přijde. Děkuji za tento článek a přeji požehnané Vánoce.

také hezké svátky..

Plně s vámi souhlasím !!!

Já myslím, že ta víra se nedostává, ale že pomalu sama přichází, na druhou stranu pokud si přečtěte zprávy z reálného světa, taky asi budou platiti slova Jeníčka Wericha: ,, Proti blbosti i bohové bojují marně".

Víra je síla člověka!

Máte pravdu Neštěstím je takový nezasloužený dar odmítat.

Odmítnout nezasloužený dar je čestné.

až jednou třeba uvěříte, pochopíte ten termín nezasloužený trochu jinak než ho myslím chápete dnes.. pěkné svátky..

Děkuji, nápodobně

Čestné asi ne. Spíše to bývá vnitřní obranná reakce, v níž si člověk odmítne připustit, kdo jediný může mít tu moc poskytnout mu takový zážitek, zkušenost, způsob komunikace nebo i informace jinak nedostupné. Fanatismus existuje na obou stranách. Není to výsledek nebo projev hloupostí. Je to psychický blok, nejčastěji vzniklý přebraným nebo i dlouhodobě úspěšně vnucovaným přesvědčením a následná obava z jeho ztráty a kroku do neznáma.